Učitel vykládal svým žákům o dobrých mravech a ptal se jednoho po druhém: ˝Tak Michale, kdybyste byl na schůzce s děvčetem, seděli byste v restauraci. Jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu?˝
˝No, tak já bych ji řekl, počkej, musím se jít vyčůrat.˝
˝No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Jane, co byste řekl vy?˝ ˝No, tak já bych rekl. Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod˝
˝Tak to už je o hodně lepší, ale přeci jenom, není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy?˝
˝Řekl bych. Miláčku prosím Tě, můžeš mně na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou s mým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufam, po večeři seznámíš.˝
˝No, tak já bych ji řekl, počkej, musím se jít vyčůrat.˝
˝No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Jane, co byste řekl vy?˝ ˝No, tak já bych rekl. Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod˝
˝Tak to už je o hodně lepší, ale přeci jenom, není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy?˝
˝Řekl bych. Miláčku prosím Tě, můžeš mně na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou s mým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufam, po večeři seznámíš.˝